—
Chci se s vámi podělit o můj příběh. Začal bych asi tím, že je mi 29 let, první zkušenost s hazardem byly automaty ještě na základní škole (!), pak pokračování na střední, to se ale spíš než automatář stal ze mne téměř každodenní sázkař na sport, což trvá až do dnes. Mezitím jsem to proložil ještě ruletou, se kterou jsem ale záhy skoncoval, po několika prohraných výplatách v řadě. Sázení na sport mě baví, ale faktem je, že za posledních deset let intenzivního hazardního hraní (všechny formy, které byly k dispozici) jsem odpálil přes 1.000.000 Kč. Všechno, co jsem vydělal jsem prohrál a ještě mám na krku dluh ve výši cca 570.000 Kč Kdysi jsem si bral půjčky na vybavení bytu, který jsem ale pak kvůli přítelkyni odevzdal. Některé věci skončili ještě předtím v zastavárnách, zbytek jsem jí prodal, když jsme se rozcházeli, protože jsem šel bydlet na ubytovnu. Stejně jsem to neměl kam dát a peníze jsem potřeboval. Co chci ale říct: za těch deset let, co počítám po vojně jsem nic nevybudoval, nic nevlastním, co jsem měl, to jsem prodal a ještě jsem se zadlužil. Všechno co teď mám, je: oblečení, věci osobní potřeby, pak mám kolo, notebook, dva mobily a řetízek, co jsem dostal od bývalé na Valentýna. Vše, počínaje tím kolem je ale v téhle době v zastavárně a budu se to snažit zachránit, je mi to líto tam nechat. Kolikrát jsem dělal chybu, že jsem to zachraňoval hazardem a dopadlo to ještě hůř. Dejme tomu jsem si půjčil 1.000 Kč s tím, že to dám na kurzovou sázku, vyberu pak výhru a mám věci zpátky. Jenže sport už je v poslední době takový, že už ani ten nevychází podle předpokladů samozřejmě, takže pokaždé, když jsem „zachraňoval“ takhle nějakou věc, tak jsem na tom postupně projel, několikrát víc, než by mé stálo to vybrání. Možná by bylo lepší se na ty věci vykašlat, ale kolo potřebuji k odreagování, když mám delší volno. Dluhy nesplácím už cca tři roky, mám je u asi 10 věřitelů, podal jsem si žádost o osobní bankrot, ale po dvou týdnech mi přišla obálka a tam žádali po mně zálohu na řízení ve výši 5.000 Kč. Tak jsem jim napsal, že momentálně nemám, ať počkají do výplaty, že jim pak pošlu. Přišla výplata, deset tisíc jsem povracel, zbylo mi pár korun, potřeboval jsem něco víc, tak jsem to samozřejmě honil o víkendu sázkami. V neděli večer mi utekl poslední zápas deset minut před koncem, mohl jsem vyhrát 20.000 Kč. Takže, jsem byl neskutečně nas…ný, vytočený, frustrovaný, vyčerpaný a měsíc do výplaty předemnou. Teď konkrétním lidem říct, že nemáte, vypadáte u toho buď jako hajzl, anebo naprostý blb. Bankrot zatím nic, je tam napsáno, že je to pořád před rozhodnutím o úpadku, tak nevím, asi čekají, jestli jim to nepošlu, ale v dohledné době na to mít nebudu. Za měsíc – dva mám dostat nový byt od firmy do pronájmu, ale pokud budu mít do té doby exekuci, anebo ten osobní bankrot, tak mě okamžitě vyřadí z pořadníku, takže zase tři roky se budu plácat po ubytovnách a kdejakých nejistých podnájmech. Snad stihnu dostat ten byt, vzal bych si tam spolubydlícího, abych to utáhl z toho životního minima. Léčit se samozřejmě nemám čas, já bych i šel, Dr. Nešpora obdivuji, mám od něho knihu, relaxační nahrávky, zkouším je praktikovat, ale na hospitalizaci bych asi neměl. Nevím, co firma na to a v jiném zaměstnání bych to jen tak nesplatil, tady mám slušné peníze, to mi nikde nedají, plus ten byt. Kouřil jsem deset let, už přes rok nekouřím, pil jsem docela dost, ne tvrdý alkohol, ale hodně často na pivo a vypil jsem jich dost. Nejdřív si do sportbaru vsadit, pak když tiket utekl, tak už jsem měl několik piv v sobě a z trucu člověk hodí zbytek někdy i do bedny, ale říkám, já jsem spíš sázkař. Když jsem zvládnul to kouření a jistý čas vůbec nepiji alkohol, tak snad bych dokázal přestat i s hazardem. To vynechání alkoholu je u mně hrozně důležité, protože 90% průserů jsem udělal pod vlivem alkoholu, menším či větším. Je to prostě spojené s alkoholem. Takže já teď vůbec nepiji, když jdu sem tam do hospody, tak si dám nealko, vůbec mi to nevadí, cítím se dobře. Ale sázet na sport mě prostě pořád láká, je to pro mě takový adrenalin, výplň dne, jakože člověk na něco čeká, pak to sleduje, pak když to vyjde tak si říká: super, dobře jsem to trefil. Já vím, že je to celé hloupost, jdu do mínusu, jen tím chci trochu objasnit, jakým stylem přemýšlím a co byste mi poradili. Nevím, co ještě napsat. Mám spoustu kamarádů, kteří hrají, sází. Všichni do toho chodí ještě na pivo do těch sportbarů, já jsem se alespoň na to vykašlal, vím že to už takhle dál nejde. Nevím, jestli to oni dokážou víc kontrolovat, ale vím, že taky prohrají dost, říkají, že co by to byl za život, nejít na pivo a do baru. Já nejsem toho názoru, představuji si šťastný život trochu jinak. Jen se toho sázení zbavit, sázím i přes mobil, nebo notebook. Napsal jsem si plán, jak z toho ven, prostě už nemůžu počítat se sázením. Myslím, že i ty věci stihnu vybrat a pomalu se dostanu k tomu bytu a pak i k tomu osobnímu bankrotu, no a potom tři roky srážek ze mzdy a budu bez dluhu. Jen si to prostě nepokašlat tím sázením.
—
Mám vážný problém a obracím se na vás s prosbou o sdělení, zda se v Severočeském kraji (např. Ústí n/L, Teplice) nachází nějaká skupina Anonymních gamblerů.
—
Chtěla bych se zeptat, jestli je nějaké sdružení Anonymních hráčů třeba v Pardubicích? Nebo v blízkém okolí ? Předpokládám, že ne. Já o sobe vím, že jsem hráčka, uvědomuji si to, ale člověk s tím sám nic nenadělá. Ráda bych někam docházela a slyšela příběhy druhých lidi, ale není kde.
—
Pro Události České televize připravuji reportáž o gamblerství a sportovních sázkách. Především v souvislosti s rozvojem možnosti sázení přes internet. Podle některých odborníků v posledních letech „klasickým“ automatům šlapou na paty sázky na sport a začíná to být stejně velký problém. Zatím neexistuje žádná ucelená statsitika, proto sháním alespoň dílčí data, abych si udělala představu. Je možné získat přibližná čísla, kolik lidí ročně se na Vám obrátí kvůli závislosti na hře a kolik z nich má problémy přímo se sportovními sázkami? Popřípadě, jak vypadala situace před několika lety? Je tam nějaký nárůst? Děkuji za spolupráci. Jitka Szászová, Redakce zpravodajství, Česká televize
—
Jsem si jist, že bych potřeboval pomoci, sám svůj stav týkající se hráčství už sám asi nedokážu ovládnout. Místo toho, abych zaplatil dluhy, naházím peníze do bedny, stejně tak dopadne nájem i alimenty. Takovýmhle životním stylem za chvilku skončím na dlažbě, bez práce a nakonec i v base. Činím kolem sebe blízké lidi nešťastnými, svým chováním je přivádím do problémů aniž by si to zasloužili a já už tomu chci učinit přítrž. Chci být normální. Nevím ale, na jakou organizaci se obrátit, nevím, jestli je to na ústavní nebo ambulatní léčbu, jedno ale vím jistě, chci z toho ven. Prosím o radu a pomoc.
—
Jsem na konci, už není kam, vše se stupňuje, vyčerpal jsem všechny možnosti, prosím poraďte!
—
Jsem gambler, prohrál jsem vše co jsem měl, přišel jsem o byt a mám dluhy, prohrál jsem přes 2.000.000 Kč. Nyní nemám práci, mám rodinu a nevím co dál. Je mi jasné, že za vše si mohu jen a jen sám, ale již nechci hrát, nemám ani za co. Chci skončit a začít normálně žít v rámci možností. Existují někde v okolí Pardubic Anonymní gambleři, kam by bylo možné docházet?
