Protože moje máma než zemřela, byla poslední tři roky závislá na alkoholu, tak jsem měla velkou příležitost sledovat jaké to je a co s člověkem závislost udělá. Ve výsledku jediné co závislý chce je další a další dávka, ať je to cokoliv. Alkohol, hazard, risk, atd.. Těžko se z tohoto kolotoče dostává, ale jde to.
Na detoxikačním oddělení v Havlíčkově Brodě jsem se seznámila se závislým na automatech. Bylo mi divné, že je tam dohromady s lidmi co berou drogy a jsou závislí na alkoholu, ale pak mi došlo, že to je prostě taky nemoc. Byl tam už po několikáté a z toho asi třikrát si chtěl vzít život. Nikdo vám nemůže nařídit, přemluvit vás, abyste s tím přestal, každý se musí rozhodnout sám. Nejvíce samozřejmě trpí celá rodina a dotyčný je „nad věcí“. Asi je důležité přijít na spouštěč, kdy to začalo, proč se k tomu rozhodl. Zvenku to působí velmi jednoduše jak z toho ven, jen je k tomu potřeba velmi důležitá věc a to je mít chuť a potřebu se změnit a přehodnotit svůj život. Jenže to se nikomu často nechce, takže se znovu plácají pořád dokolečka, než dostanou sebe a příbuzné do velkých dluhů a pokud se dotyční nevzdají dědictví, lítají v tom taky. Velmi těžká situace.
Rodinným příslušníkům doporučuji, si stále vážit svého života a nepokoušet se zachraňovat, protože nakonec skončí špatně i oni. A závislým snad, pokud budou mít to veledůležité odhodlání, se podívat na to, kde konkrétně není spokojený ve svém životě, aby neunikal takto před řešením situací, ale hledal, co pro něj může udělat, aby měl větší hodnotu, než hrát, hazardovat, či vypít si mozek do zapomnění, protože na smrtelné posteli už je prostě pozdě, i když to každému většinou stačí dojít aspoň tam.
foto:Vlado Kníž
