Matka a dcera za dva roky prohrály na automatech každá milion korun. Nakonec se obě odhodlaly k léčbě. Jejich příběh zapadá do neblahého trendu – mezi patologickými hráči přibývá žen.

 
Slavnou romskou zpěvačku Věru Bílou automaty přivedly na mizinu. Kvůli dluhům na nájemném ji teď rokycanská radnice chce vystěhovat do holobytu. Bílá přitom v rozhovorech tvrdí, že už léta nehraje.

 
Také třiapadesátiletá Alena F., (celé jméno si nepřála zveřejnit) si dlouho nechtěla přiznat, že je patologická hráčka. Trvalo skoro dva roky, než dospěla k rozhodnutí vyhledat odbornou pomoc. Poprvé do herny vstoupila s dcerou. „Uvnitř byl úžasnej klid, ta hra mě úplně pohltila,“ vypráví matka. Postupně si vzala od banky dvě půjčky a vybrala z knížky půl milionu rodinných úspor. Prohraná suma se vyšplhala k milionu. „Víte, že jednáte špatně, ale už se nedokážete ovládnout. V jednu chvíli je vám už jedno, jestli zaplatíte elektřinu, nájem. Musíte někde splašit peníze, začnete lhát. Jednoho dne jsem vzbudila muže a přiznala se: Jsem gambler.“

 
Patologické hráčství má jedno specifikum: „Gamblerům hrozí takzvaná sociální sebevražda. Také člověk závislý třeba na heroinu vydává velké peníze, ale gambleři nasypou do automatů statisíce za velmi krátkou dobu. Čelí obrovským dluhům, přicházejí o práci a leckdy i o bydlení,“ říká Gita Pekárková, vedoucí lékařka pavilonu 7 pražské bohnické léčebny, kde se léčí ze závislostí ženy.

 
Podle ní si také její pacientka Alena zprvu těžko přiznávala důsledky svého počínání. To, že zruinovala rodinu.

 

V herně našla chybějící klid

 

Až donedávna žila Alena životem spořádané manželky a matky, v malém městě u Prahy prodávala v potravinách. S přibývajícími léty přibrala na váze a manželovi se přestala líbit. Dával jí to nevybíravě najevo. V depresi začala hrát. Automaty manželstvím otřásly a od otce to schytala i třicetiletá Zdena Š. „Když se táta dozvěděl, že stejně jako máma hraju, prohlásil, že už nemá dceru. Od té doby se nestýkáme,“ popisuje. Pro obě ženy byla momentem zlomu zpronevěra. Dcera sebrala v práci 177 tisíc korun, matka zase vybrala z pokladny v obchodě kolem sto padesáti tisíc a vzápětí je prohrála. „Hned potom jsem to na sebe práskla šéfové a ta podala trestní oznámení. Pak jsem spolykala půl tuby brufenu v naději, že usnu a už se neprobudím. Jezdila jsem tramvají po Praze a čekala, jenže se mi nestalo vůbec nic.“ Matka s dcerou nakonec v zoufalství zamířily na psychiatrii do Bohnic.

 

Měsíčně splácí deset tisíc

 

V pavilonu 7 Alena strávila nejprve tři měsíce. Odřízla se od venkovního světa, naučila se akceptovat přísný režim, chodila na psychoterapie… Zažila i recidivu, ale teď už dva měsíce nehraje. Našla si práci v jednom pražském supermarketu a konečně může splácet půjčky. Přestěhovala se k matce do Prahy, na víkendy jezdí domů. „Manžel se s tím ale pořád nesrovnal. Strašně zhubnul, užírá se, odmítl přijít na rodinnou terapii. Pro něj jsem svině zlodějská. Ale pomáhá mi splácet dluhy, sama bych to nezvládla,“ přiznává Alena. Měsíčně musí dát dohromady deset tisíc korun. Do roku 2016 by měli být z nejhoršího venku. „Teď musíme zapomenout i na výměnu starých oken,“ říká žena.

 

Gambling může být i v genech

 

I když ženy tvoří mezi gamblery slabou desetinu, v posledních letech jich přibývá. „Přicházejí k nám jak mladé ženy, tak seniorky, které pravidelně prohrávaly důchod,“ popisuje Pekárková. Ženy se podle ní častěji odhodlávají k léčbě, za svůj handicap se však více stydí. Expert na závislosti Karel Nešpor míní, že u žen gambling častěji souvisí s nějakou úzkostnou poruchou. „Jejich počínání mívá také dramatičtější dopad na rodinu,“ dodává primář Nešpor.

 

Stejně jako její matka se také Zdena nedávno vrátila z léčebny. Má maturitu a konečně se jí povedlo najít práci asistentky, která ji baví. Vyhýbala se zaměstnání, kde by přišla do styku s penězi. Bankám dluží kolem 900 tisíc. „Je to zátěž na desítky let, naštěstí na to mám více času než mamka. A možná ještě stihnu mít i rodinu,“ věří mladá žena.

 

Zdroj: zpravy.idnes.cz