Jsem mnoho let abstinující gambler a vzpomínám na své začátky. Když jsem poprvé vstoupil do kasina, nikoliv do herny, nikdo mě nenutil tam jít. Byl jsem pozván kamarádem a bral jsem to jako společenskou akci. Netušil jsem, že mi to změní život o 180 stupňů negativním směrem. Došlo u mně k rozvinutí silné závislosti, hazard získal vládu nad mým životem a pronikl do všech oblastí: finanční, majetkové, profesní a morální. Následoval pád na samé dno, osobní i existenční. Zůstal mi jen holý život.

Přesto všechno, mám-li být upřímný, se nemohu zbavit osobní odpovědnosti a přenést vinu pouze na nepříznivou situaci v oblasti hazardu, omlouvat se a hledat nepřítele mimo moji osobu. Byl jsem to já, kdo ač neúmyslně otevřel pomyslnou láhev s nebezpečným džinem. Přiznání si odpovědnosti za své jednání bylo základním předpokladem úspěšné terapie, na kterou jsem se vydal a díky níž deset let nehraji ruletu. Rovněž, jako osoba se sklonem k hazardu, jsem nepřešel na nová lákadla hazardního průmyslu, jako jsou poker, kurzovní sázky nebo některou z forem internetového sázení. Jsme rád, že jsem to dokázal, aniž by mě někdo fyzicky znemožnil vstup do kasina. Dnes mohu jít kolem kasin a heren bez pocitu chvění v oblasti solar plexus a bez obav mít u sebe i vyšší hotovost.

Nezasvěceným se může boj za zákaz hazardu jevit jako vyřešení problému gamblerství, přitom se jedná o tažení proti hernám jakožto jedné složce hazardního průmyslu. Bez rozdílu na formě je hazard všeobecně tragický pro gamblery (osoby s diagnózou patologické závislosti na hazardních hrách) a stejně tak nebezpečný pro osoby s předpokladem pro závislost na hraní či sázení.

Boj za zákaz hazardu neřeší podstatu ani příčinu. Předpoklad, že gambler, který nebude mít možnost hazardně hrát ve své oblíbené herně se uzdraví, je naprosto chybná. Důrazně proto varuji neabstinující gamblery nebo ty, kteří uvažují o řešení svého problému, aby této mylné vizi nepodléhali a neoslabovali tím svoji snahu vyhledat pomoc, opírajíc se o snadné řešení, které možná jednou přijde. Není možné očekávat, že stát vyléčí závislého gamblera zamezením přístupu k jedné z mnoha forem hazardu.

Prosím nevytvářejme falešnou ideu těm, kteří nejvíce trpí: osobám závislým a jejich blízkým. Pokud skutečně toužíte změnit váš život, je pouze jedna cesta, jedno řešení a to věnovat svoji energii zvolené terapii. Spoléhat na to, že za závislého hráče někdo vyřeší problém bez jeho vlastní iniciativy, je pouze další forma hazardního chování, nespolehlivá a zavádějící. Šťastný konec se díky receptu na jednouché vyléčení gamblerů z větší míry konat nebude, neboť nositelé našich závislosti si svoji cestu prorazí. Problém se závislostí na hraní sám od sebe nevymizí.

Pravidla v oblasti hazardu, stejně jako v jiných rizikových oblastech (drogy, alkohol, cigarety) každá vyspělá společnost potřebuje. Nepochopitelné je, proč sdružení bojující proti hazardu nepostupuje komplexně a zaměřilo se pouze na herny. I uznávaný odborník na závislosti Mudr. Karel Nešpor potvrzuje to, co víme z vlastní zkušenosti: hned na druhém místě v psychiatrické léčebně na oddělení závislostí jsou kurzovní sázkaři. Stoupající tendenci má i gamblerství v oblasti populárního pokeru. Je logické, že se oslabením jedné formy hazardu posílí ty ostatní.

Aktivisté bojující proti hazardu vytváří ve společnosti dojem, že bojují s nebezpečným vícehlavým drakem, kterého hodlají usmrtit, aby mu zabránili požírání jeho obětí. Přitom však usilovně sekají pouze do jedné hlavy a drak žije dál. Ta hlava je sice v současné době vhodným politickým tématem, myslíme-li to však upřímně s pomocí lidem, kterých se to týká, neměli bychom sledovat politický trend. Nazývejme věci pravým jménem, nejedná se o boj proti hazardu, ale proti hernám. Pojem hazard není rozumné zlehčovat, neboť je pro mnoho lidí vysoce nebezpečný ať už přímo pro patologické hráče a sázkaře, osoby s předpokladem k této chorobě, nebo pro jejich blízké.

V čem vidím nedostatky současného trendu často populisticky zaměřeného boje proti“ hazardu“:

1. Nevhodně zvolená terminologie, neboť aktivisté bojují pouze proti jedné složce hazardu a to hernám, ostatní formy hazardu obchází.

2. Iniciativa v takovém podání může demotivovat gamblery, kteří by se měli léčit, neboť se začnou upínat na vizi zázračného vyřešení svého problému bez vlastního přičinění.

3. U závislých to podněcuje přesvědčení, že jsou zbaveni odpovědnosti za své chování a mohou převést odpovědnost na vnější vlivy. To zabraňuje úspěšné terapii.

4. Chybně vedená strategie posílí ostatní formy hazardních her a sázek v ČR.

5. Zlehčování nebezpečí ostatních forem hazardu na základě této strategie posiluje veřejné mínění, že hazard se odehrává pouze v hernách a restauracích, kde jsou automaty. Ostatní formy hazardu, některé s mnohem lehčí dostupností, se jeví jako neškodná zábava. Je to srovatelné se situací, ve které by byl boj proti alkoholismu zaměřen na zákaz prodeje piva na úkor vína a ostatního alkoholu.

 

Stručné doporučení neabstinujícím kolegům a osobám blízkým gamblerům

Věnujte svoji energii, odhodlání a čas především terapii. Ať už si zvolíte jakoukoliv cestu, zůstaňte vytrvalí, nebojte se pružně reagovat na výsledky terapie a v případě potřeby přidat na intenzitě. Naším cílem by neměla být msta podnikatelům v hazardu, ale udržení abstinence od všech forem hazardu! Pokud se Vám bude zdát, že tento boj je příliš těžký, vzpomeňme na kolegy alkoholiky, na které se láhev alkoholu doslova usmívá na každém rohu. Chtějí-li přežít, musí na sobě tvrdě pracovat. Tato práce však dává smysl a posouvá po lidské stránce dál.

Blízcí hazardním hráčům: nepodceňujte vlastní potřebu terapie, často jste v horším stavu než Váš gambler. Využijte možností, které máte v dosahu: psychologa, psychiatra, anonymní gamblery. Žádná revoluce, byť v dobrém úmyslu vám nepomůže vyřešit problémy, které prožíváte. Vyhledejte pomoc!

Libor
předseda Stop závislosti o.s.